Tak jsem trochu listoval předchozími zápisky a musím uznat jednu věc, že jsem toho o téhle věci nenapsal dost. Už jsem na Novém Zélandu skoro devět (už?!) měsíců a tak bych mohl trochu rozumně poreferovat.
Novozélandský středoškolský systém je od českého poměrně odlišný. Na střední školu chodí lidé ve věku od 12 či 13 kdy nastoupí do prvního středoškolského ročníku, Year 9. Mají šest až sedm předmětů z toho většinu povinných, science, english, PE. Rozumný start, prostě do mladých studentů vměstnat co nejvíce. K prvnímu výběru předmětů dochází při přechodu z Junior Level (Year 9, Year 10) na Middle School (Year 11), zde část povinných předmětů nahrazují předměty volitelné, stále však minimum šesti předmětů. Dále studenti pokračují do Year 12 a Year 13, což jsou Senior High School Students. Year 12 stále mají minimum šesti předmětů, Year 13 již mohou jeden předmět vypustit a dopřát si tak 4 až 5 hodin studijních hodin týdně. Year 11, 12 a 13 jsou již součástí celostátního zkouškového systému. Tím jsou Cambridge Exams, které jsou uznávány poměrně hodně v Anglii a de facto kdekoliv. Druhým typem zkoušek jsou NCEA od organizace NZQA. Tyto zkoušky mají platnost vesměs pouze na Novém Zélandu, v Anglii a jiných zemích záleží na schvalovacích orgánech, zda-li zkoušky uznají za dostatečné.

Cambridge Exams jsou náročnější, studenti mají vyhrazené třídy i učitele, kteří je ke zkouškám specificky připravují. NCEA jsou dělány v průběhu celého roku kdy studenti sbírají kredity na třech rozdílných úrovních, Level 1, Level 2 a Level 3. Pro každý level jsou kvóty, které musí student naplnit aby obdržel osvědčení o tom, že dosáhl určitého levelu. Kredity pro dané levely studenti sbírají za napsané testy, odevzdané projekty, úkoly a práce. Všechny úlohy jsou na státní úrovni, všude stejné, což dělá změnu školy daleko jednodušší. Kredity se neodečítají ani neanulují, vlastně lze při dobré snaze udělat všechno buď hodně rychle, nebo hodně pomalu. V jejich systému jsou stipendia daleko snáze dosažitelnější, je jich více a jsou poměrně vábivá. Tím se mi jejich systém zamlouvá. Líbí se mi i fakt, že studenti v nižších ročnících dostanou stejný a poměrně silný základ vzdělání, to poté mohou zužitkovat při výběru vlastních předmětů a specializaci na určitý obor již na střední škole. Sytém mi připadá hodně flexibilní, jsou tu lidé, kterým je 16 a příští rok jdou na univerzitu, stejně tak i lidé, kterým bude 19. Na druhou stranu nevím nakolik jejich systém je schopen dát studentům rozhled a přípravu do života. Faktem je, že řada mých vrstevníků již delší dobu bydlí na vlastní pěst, po škole pracují a mnoho z nich už má poměrně konkrétní plány do budoucna co bude s jejich životem.
Trochu mě mrzí, že některé střední školy mají zavedený poměrně striktní systém. Konkrétně Hamilton Boys‘ High School si na tom vyloženě lpí. Krátké vlasy, čistou uniformu, čisté boty, pravidelné holení. Musím však podotknout, že když si na to člověk už zvykne, není to tak hrozné a možná i tím se dá dobře udržet kázeň, která je zde opravdu dobrá. Se šikanou jsem se tu nesetkal, žádné nadávky, otevřené urážky či tak. Rvačku jsem na škole s 1800 studenty viděl dvakrát a to bylo v jednom dni na atletických závodech.
Co se samotných předmětů týče, tak studium v zahraničí mě nijak nepřekvapilo. Než jsem sem přijel, byl jsem si hodně nejistý svou úrovní angličtiny, ale obstál jsem a dá se to přežít. Konkrétně historie mi hodně vylepšila slovní zásobu, protože se většinou jedná o čtení a dělání poznámek. Matematika se statistikou a modelováním mi dodala trošku specifičtější a více orientovanou slovní zásobu. IT mi dodalo zase trochu jinou slovní zásobu a PE mě obohatilo hlavně sociálně. Myslím, že jsem si na začátku udělal dobrý mix předmětů a to bylo asi to hlavní.
Profesoři na škole jsou vesměs vlídní, otevření a tolerantní. Překvapuje mě, že jsem se tu setkal pouze s jednou profesorkou se kterou jsem si opravdu nesednul. Zbytek učitelského kolektivu je hodně otevřený jednání a vůbec všichni jsou hodně nápomocní.
Abych to nějak rozumně zakončil. Studium na střední škole v zahraničí, konkrétně na Novém Zélandu je hodně obohacující a netradiční zážitek. Rozhodně není špatné si na rok vyzkoušet cizí prostředí a když se mi z mého snažení podaří dostat i NCEA Level 3, budu jedině nadšený, člověk proto samozřejmě však musí udělat maximum. Zajímalo by mě, zda-li budu mít možnost si to zkusit ještě na univerzitě, tentokrát jen zase někde jinde…