Co si myslím o tetování

Není tomu tak dávno od doby, kdy jsem se dostal do rozhovoru ohledně tetování. Nutno říci, že dříve jsem byl vůči tetování daleko striktnější, bral jsem to tak trochu jako věc, kterou jsem nerad vídával na ostatních a nikdy bych ani nepomyslel se takto zohyzdit. A co teď?

Musím konstatovat, že pobyt v zemi plné tetování mě tak trochu změnil. Novozélanďané jsou národem, který se v tetování vyzná, který tetování miluje a který má tetování prostě v krvi. Stačí se podívat na staré obrázky od prvních objevitelů, jsou na nich vyobrazeni zuřiví válečníci s hroznými grimasami, kteří své obličeje dávají na odiv nepřátelům právě kvůli tetování.

Celoobličejové tetování, jinak známé také jako Moko, je dominantním znakem pro Maori až do konce první poloviny 19. století. Posléze křesťanství zasahuje do životů domorodců daleko více a další generace již tetování opouští. Je zvláštní, že každé tetování bylo unikátní, na každém mužském obličeji bylo jiné umělecké dílo, přesto válečníci z jednoho kmene měli společné znaky, podle nichž se poznali a podle nichž určili i spřátelené kmeny a nepřítele. Celoobličejové tetování bylo hlavním znakem pro muže. Ženy nemusely podJstupovat taková muka, ty si nechávaly tetovat pouze bradu. Symbolika a poznávání platila stejně jako pro muže, tak i pro ženy, každé bylo unikátní. Další zajímavostí je, že mnozí náčelníci neuměli psát, a proto když přišlo na podepisování důležitých dokumentů, jako třeba Te Tiriti o Waitangi, či také The Treaty of Waitangi, tak negramotní náčelníci si dali raději tu práci a na smlouvu vyobrazili právě charakteristické prvky jejich obličejových tetování.

Veškeré obrazce na obličejových tetováních braly inspiraci v přírodě, hlavním zdrojem byla domorodá kapradina zvaná silver fern, český ekvivalent přesně neznám, ale v překladu by to bylo něco jako kapraď stříbrná.

Nyní se obličejová tetování dělají snad jen dočasná, hennou, a to především z důvodu kmenových rituálů a ceremonií, či jen pro pobavení turistů. Permanentní obličejová moko jsou raritní, přesto jsou stále k vidění a to především u starších generací Maorů. Pravé moko lze poznat podle mírně vybledlé modré barvy, často jsou obrazce doprovázeny i drobnějšími jizvičkami v obličeji ohraničující linie samotného tetování. Do obliby však přicházejí tetování, na která se s dobou malinko zapomnělo a to jsou domorodé symboly a designy vyobrazené v různých variacích na různých částech těla. Hlavně se jedná o oblasti horní poloviny těla, ramen a stehen. Novozélanďané mají v oblibě si nechávat tetovat vnitřní stranu předloktí a nutno uznat, že se velice často jedná o zdařilá a umělecká tetování. Na tomto místě se objevují rozličné maorské motivy, rovněž zde lze nalézt různé podoby samotného listu kapradiny silver fern, poměrně patriotické zobrazení obou ostrovů na vlastním těle je také oblíbeným tématem.

Dnes lze tetování s podobnými motivy vidět na celebritách jako Robbie Williams, či Mike Tyson, který si podobný design nechal vytetovat kolem levého oka. Mike Tyson si rovněž nechal tělo zprznit podobiznou Che Guevary, ale o tomto individuu třeba někdy jindy.

Zatím jsem zůstal u prostého konstatování, podívejme se na to z druhé, té horší strany. Samotné tetování je dosti finančně nákladné, kdo však raději něco levnějšího, tak je dobré vědět co se může zvrtnout. Tatér může být absolutní trotl a zprzní vám tělo takovým způsobem, že to ani chirurg nemusí dát dohromady. Rozhodně stojí za zmínku i alergické reakce imunitního organizmu, určitě je dobré mít na paměti i možnost vážné infekce. Co však je určitě dobré nevypouštět ze seznamu pro a proti jsou problémy spojené s časem. Nyní, když se rozhodnete pro tetování je vám tolik a tolik. Kůže snad ještě vypadá dobře a vy na to máte náturu. Za deset let však může být všechno úplně jinak. Budete chtít mít rodinu a maminka s tetováním nad zadečkem nevypadá zrovna důvěryhodně. Krom toho kůže nad zadečkem začne být povislá a z vašeho motýlka se rázem stane oteklý motýlek, nebo ještě hůře, červený drak. Dnes si na rameno necháte vytetovat krásné symboly s významem, které ani jejich autor, ani jejich majitel nezná. Po čase vám však vyskáčí nové pigmentové skvrny, nové pihy a rázem je z tetování jakási mléčná dráha. Zítra se vám kolem prsou vznáší krásná barevná vážka, či se vám tam krčí nádherná červená liška, co je však lepší, za pár let bude liška nejen povadlá, ale bude vybledlá, okraje se jaksi rozmáznou a barvy změní své odstíny. A co teprve chloupky, za chvíli má podobizna vaší přítelkyně knírek, za předpokladu že už s ní nejste vám to stejně může být jedno .

Je dobré mít na paměti, že tetování není jako tričko, které se po čase potrhá, vybledne, vyjde z módy, tričko jednoduše zahodíte, tetování však nikoliv. A pokud se rozhodnete tetování zbavit, připravte se na tučnou sumu, ztracený čas a návštěvy u lékaře, které všichni máme tak rádi. Skutečně nám to za to stojí jít s dobou, jít s módou a dokazovat si něco? Když je krásné tetování na krásné slečně, rád se na něj podívám, přesto bych se vedle ní za deset let probudit nechtěl. Krásná tetování jsem ochoten a schopen ocenit, přesto bych si na tělo sáhnout nenechal, doufám, že nezměním názor . Začínám si totiž uvědomovat, že nás, „nedotknutých“ a „nedotknutelných“ postupně ubývá a kdejakou blbost už má na těle vytetovanou leckdo. A tak já, jako ohrožený druh čekám, až bílá těla přijdou zase do módy …

V galerii přikládám ukázku naprosto zkaženého tetování, krásné slečny s obyčejným tetováním → babičky se špatným tetováním, moko, tetování předloktí, podobizny Maorského náčelníka… další ukázky naleznete snad sami na googlu