Comments on: Zase trochu z osobního života jednoho Edinburghera

By: online outlet

online outlet — Thu, 25 Mar 2010 12:31:52 +0000

vim, že má reklamní prvky….ale určitě to neni robotickej spam…. fakt sem ten článek četl a zaujal mě. To že sem tam udělal trošku reklamních prvků je spíš omluva zaměstnavateli že takovýhle věci čtu v pracovní době

By: Jonáš

Jonáš — Tue, 16 Mar 2010 13:10:52 +0000

Musim se priznat, ze vubec nemam paru o tom, kdo psal tento komentar, ale i pres “reklamni” prvky nevypada jako roboticky spam… kazdopadne diky

By: online outlet

online outlet — Tue, 16 Mar 2010 12:49:53 +0000

čeče musim říct, že ikdyž tohle je téma pro mě nazajímavé dokázal si mě obsolutně dostat začátkem a tak sem vydržel u čtení celého textu. Tvoje kvality pro psaní se potvrdili a je z toho zajímavej článek, kterej zaujme myslim si dost lidí.
závěrem snad jen že přeju lepší mušku

By: Jonáš

Jonáš — Wed, 24 Feb 2010 12:47:05 +0000

Tak fanatiků do válek, zbraní a bojů všeho možného jsem potkal už dost. Kamarád ze střelnice to prý dostal i oficiálně do nějakého kádrového posudku od jeho bývalého profesora, že “to je prostě magor to všeho co střílí a bouchá”, prý tím vzbudil nečekaný respekt u každého dalšího, kdo tento posudek četl (patrně spíše strach o vlastní život v případě nouze). Ještě co se střílení týče, tak je hodně zajímavé jak málo stačí aby se to všechno shatilo. Ale o tom zase někdy jindy . Co se pouťovek týče, tak jsem zatím měl asi štěstí na pouťáky, nebo na štěstí na špatnou mušku, která vyvážila ještě horší seřízení vzduchovek . Co je vcelku zajímavé, tak pár spolubydlících i přesto, že mého věku, si odbyli povinnou vojenskou službu (např. Norsko), možná je to trochu na škodu, že tato zkušenost bude naší generaci chybět, ale zase je to “ušetřený” rok života. Přesto kdyby se zavedla rozumná koncepce (střílej a uč se) tak by to ani ztracený rok být nemusel (de facto nástup do druháku na výšce) slyšel jsem o tom asi před rokem, prý se to tak dá zařídit v USA pro některé obory… zajímavá idea, v českých podmínkách nejen že draho proveditelná, ale přes politické hašteření o koryta a daňové úlevy se naše zemička brzy potopí zřejme ve všech srágorách EU… ale o tom zase třeba jindy …

By: Pavel

Pavel — Sun, 21 Feb 2010 15:49:25 +0000

Ahoj,
díky za rady ohledně zamčeného pdf, ale stejně se mi to nepodařilo čmajznout. Už mi připadlo jednodušší vzít notebook do práce a v klidu to vytiskout z něj, aby to neočmuchalo jinou ajpinu a nezaneslo do systému. Což jsem i udělal. Jenomže. Cha, zapomněl jsem heslo do chráněné wifiny, co máme z práci a ono ho to chtělo, protože tam notebook dlouho nebyl. No tak jsem ho připojil drátem, co jsem znárodnil naší Šárce. Pak že není nainstalovaná žádná síťová tiskárna. To je zajímavý, vždyť jsem kdysi tisknul. Když jsem to všechno dořešil a byl si jist, že se už zcela nic nemůže stát, protože se již stalo, došel v tiskárně papír a současně s ním i moje trpělivost, šla ze mne nespisovná ošklivá slova a kolegové se podezřele houfně začali vytrácet kamsi pryč za neodkladnými záležitostmi. Nakonec se vše podařilo, jen mne štvalo, že z práce na 5 minut byla činnost na půl hodiny.
Povídání o novém kvéru mne docela zaujalo, jenom bych ještě chtěl, prosím, vědět, zda ten pohřeb v blízkosti střelnice měl nějakou souvislost s činností na střelnici, zvláště jak jsi popsal úspěšnost Tvé počáteční střelby… tedy nic ve zlém, já jsem se onehdá hodlal předvést před slečnou, jak umím střílet ze vzduchovky. Na střelnici jsme se rozhodl, že jí během chvilky vystřelím růži. Podotýkám, že jsem “starej pytlák”, jak říkal strejda myslivec o lidech, kteří dovedli něco trefit, přirozeně na živé já neumím. No a tak jsem si myslel, že růže bude opravdu hned. Hned byla, ale ostuda. Bylo to asi jako ve “Vesničko má středisková”, růže mne stále opravdu hodně. Hajzlové, museli mít ten lauf ohnutej, já střílet opravdu docela umím! Dokonce i granátem jsem trefil ze 3 ran 3x přesně (to, co se mělo). A ostrým. To byly ty vojenské útočné, ty dělají jenom rámus a moc neublíží. Teda zblízka to asi jo, ale obranný granát, tuším, že se jmenoval RG4, ten byl daleko nebezpečnější, vypadal jako vajíčko a ty střepiny zabíjely, co potkaly. No nic, dost války a boje, to by si s Tebou spíš podebatil brácha, ten se ve válkách vyzná, ač je to člověk mírný a pacifistický.
Jinak Tě zdravím, přeji hodně úspěchů, zdraví a legrace a zase někdy. Čímž nemyslím německé úsloví “einmal ist keinmal” nebo jak se to píše.
Zdraví Onkel Pavel.